Každým rokem poslední sobotu v květnu probíhá již tradiční kulturní slavnost na Třech Studních a tou je Otevirání studánek Barborky a Vitulky. Podívejme se do historie této kulturní slavnosti.

Přírodní prameny bývaly v dávných dobách jediným zdrojem pitné vody. Zvláště po dlouhé a drsné zimě na Vysočině následovalo jarní čištění studní a studánek, někdy i s doprovodným obřadem. Ze skromných zápisů v kronikách a dobových periodikách je znám například popis „vylejvání“ nebo „vybírání“ pramenů. 

Podrobný popis obřadu jarního čištění studánek byl uveřejněn v měsíčníku „Od Trstenické stezky“ v roce 1926 řídícím učitelem Josefem Karlem z Vlčkova. V regionálním periodiku podrobně popsal průběh obřadu o posledním dnu v máji a zveřejnil i používané verše. Myšlenkovým podkladem obřadu je víra starých lidí, že „studně, potoky a rybníky musí být před létem vybrány, kdo studánku vyčistí přivodí si štěstí a kdo ji znečistí, volá na sebe neštěstí“. 

Jarní čištění studánek také symbolicky zahání zlé moci, nositele nemocí a tedy neštěstí. Mají je provádět svobodné a čisté dívky. Součástí obřadu byla říkadla, která pronášely družice i královna. Častěji se používal pojem královnička nebo králka. Zpravidla se jednalo o nejšikovnější místní dívku. 

Básník Miloslav Bureš měl ve velké úctě lidové tradice. Štěstěna vedla básníkovo snažení správným směrem. Snad se jednalo o shodu náhod, nebo o neuvěřitelné štěstí. Při jedné návštěvě poličského muzea v první polovině padesátých let dvacátého století se mu dostalo do ruky již dříve vzpomínané periodikum s článkem Josefa Karla o jarním čištění studánek. 

Popisovaný obyčej se Burešovi stal v roce 1954 na břehu rybníka Sykovce ve Třech Studních motivem a literárním podkladem k napsání básně „Píseň o studánce Rubínce“. 

Následujícího roku zaslal text básně svému rodáku a příteli z Poličky Bohuslavu Martinů do jihofrancouzské Nice s prosbou o zhudebnění. Mistr nadšeně odpověděl: „Vaše báseň o studánce se mně hluboce dotkla nejen proto, že máte rád Vysočinu, ale i proto že je krásná. Mnoho vzpomínek vyvolala - drahých …“. Bureš si byl jistě vědom toho, že Mistr má k tomuto kouzelnému koutu v srdci Vysočiny osobitý vztah. Vždyť na pozvání své žačky Vítězslavy zde strávil jedny prázdniny.

 Burešovy verše rozjitřily vzpomínky skladatele na rodnou Poličku, Vysočinu, Sykovec a Tři Studně, kterým skladbu dedikoval. Martinů text básně poněkud zkrátil a změnil název kantáty na Otvírání studánek. Vřelá a podmanivá hudba se setkala s nesmírným ohlasem. „Studánky“ začaly svou slavnou cestu prostřednictvím profesionálních i amatérských souborů a byly přijímány nadšeně doma stejně jako v zahraničí. 

Kantáta uvedla do povědomí krásný, ale dávno zapomenutý obřad při jarním čištění vodních zdrojů, podnítila péči o studánky a nejen na Vysočině vytvořila novou silnou folklorní tradici. 

K novodobým slavnostem jarního čištění studánek přispěl také film režiséra A.F.Šulce natáčený v roce 1956 v okolí Tří Studní, Fryšavy, Rokytna, Samotínské skály, ve stráni nad Daňkovicemi a u potoka na Kadově.

Vysočina – ráj běžkařů

Kraj Vysočina se rozprostírá ve středu České republiky. Kraj tvoří především Českomoravská vrchovina s velmi zachovalou přírodou. Návštěvníci zde naleznou také dvě chráněné krajinné oblasti, kterými jsou Žďárské vrchy a Železné hory.
Osobně nejčastěji jezdím na běžky do části Vysočiny Žďárských Vrchů. Tato oblast je položena v nadmořské výšce cca 600 – 800 mnm. Devět skal má výšku 836 mnm. Nejsou zde žádná hluboká údolí ani příliš strmé svahy a celá oblast je protkána řadou cest s mnoha turistickými značkami. 60 % území je zalesněno. To vše dělá ze Žďárských vrchů ideální terén na běžky.
 
V zimním období při dostatku sněhu je najeto rolbou z Nového Města na Moravě nebo Žďáru nad Sázavou více než 200 km upravených lyžařských stop. Stopy jsou najížděny především pro klasiku. Lyžaři bruslaři si přijdou na své jen na kratších tratích v lyžařských areálech v Novém Městě, Žďáře nebo na tratích psích spřežení v okolí Třech Studní. I přes toto velké množství najetých stop si přijdou na své i milovníci pohybu na běžkách ve volném terénu. Krásné hřebenovky jsou technikou nedotčeny.

Kam tedy vyrazit?
Začnu terény pro milovníky dlouhého skluzu v perfektně upravené stopě.
Na tratě kolem Žďáru nad Sázavou je ideální dojet k Pilské nádrži na okraji Žďáru, zaparkovat u hráze na parkovišti. Hned za hrází začínají tratě. Při dobré sněhové pokrývce je najeto i více než dvacet kilometrů.

Novoměstské tratě
Jedná se o okruh s několika spojkami v celkové délce až 100 km. V ideálním případě vede obcemi, či poblíž obcí Vlachovice, Sklené, Tři Studně, Fryšava, Kadov, Krátká, Sněžné, Samotín, Blatiny, Milovy, Podlesí, Kuklík, Odranec, Věcov, Jimramovské Pavlovice, Míchov, Roženecké Paseky, Studnice, Rokytno, Pohledec, Maršovice, Jimramov, Zubří, Radňovice, Jiříkovice a Nové Město na Moravě. V zásadě je možné začít kdekoli na trase. Nicméně několik výchozích bodů je výhodnějších. Pokud jedete na jeden den vlakem, pak máte výchozí místo jasné. Asi sto metrů od nádraží v Novém Městě na Moravě směr Rokytno začíná najetá stopa. Trochu nevýhoda je, že jste prakticky nejníže na trase a první část musíte dost do kopce. Naopak fajn je, že na konci výletu již jen sjedete dolů. Z důvodu dobrého parkování není špatný začátek trasy z Arény Vysočina, kde jsou velká parkoviště a pokud nejsou zrovna závody, tak jsou volná. Dobré parkování a podle mne ideální místo pro začátek výletu jsou Tři studně. Pokud jedete pouze na jeden den, můžete zastavit na parkovišti u obecního úřadu a přímo od parkoviště a z louky před hotelem u Loubů vedou tratě třemi směry. Jeden směr Medlov, Fryšava či Kadov, druhý podél silnice směr Vlachovice, nebo Nové Město či Rokytno a třetí nahoru na pole kde se trať ještě rozděluje na směr na Fryšavu, nebo na Sklené. Lze tedy z tohoto místa vyrazit různými směry a podle toho volit i délku výletu. Navíc pro ty co mají rádi pohodu a klid a přitom si co nejvíce zalyžovat, tak na Třech Studních je poměrně hodně dobrých ubytovacích zařízení. Nejradši přijedu na Duhu už v pátek odpoledne po práci a ještě se sklouznu pár kilometrů a pak v sobotu a neděli jsem přímo v centru a pěkně si zajezdím. Navíc výhodou Třech Studní je i největší pravděpodobnost sněhu. Na loukách mezi Třemi Studněmi, Vlachovicemi a Skleným bývá sníh, i když jinde není. To platí i o směru mezi Třemi Studněmi a Fryšavou, kde se dokonce asi 3km kolečku kolem lesa přezdívá Fryšavský ledovec.
 
Velkou výhodou Novoměstského okruhu je i to, že na něm potkáte mnoho výborných restaurací a můžete se tedy posilnit právě tehdy, kdy potřebujete. Určitě byste neměli vynechat Kadovánek, nebo vynikající obědy u Martina.
Lyžařské trasy jsou značeny na rozcestích ukazateli – oranžové šipky, na nichž jsou i uvedeny vzdálenosti. Tratě, které jsou projeté, najdete online na internetu a tak snadno naplánujete Vaši trasu. https://lyzovani.nmnm.cz/

Pokud je Vám 100 km novoměstských tras málo tak na severu na ně navazují na Milovech trasy svratecké (jedna stopa pro klasický styl), na východě u Míchova a u Zubřího trasy bystřické (dvě stopy pro klasický styl), na západě ve Skleném trasy směrem na Velké Dářko. Tím získáte možnost projet trasy o celkové délce až 200 km.
Mimo upravené stopy doporučuji hřebenovku ze Třech Studní, přes Brožovu Skalku, Fryšavský kopec, Žákovu Horu, Devět skal a přes Malínskou skálu, Dráteníčky Kadov, Paseckou skálu, zpět na Tři Studně. Projíždíte nádhernými lesy po lesních cestách, kolem Stříbrné studánky – pramen Svratky, potkáte prales na Žákově hoře, dobudete nejvyšší vrchol Žďárských vrchů a užijete si vyhlídku z mnoha dobře přístupných skal.   
                                        

Možností na Vysočině je mnoho. Mírná vrchovina a pahorkatina naskýtá v zimně mnoho možností vyjet na běžky. Je vhodná jak pro začínající běžkaře, kteří mnohou bez potíží ujet jen několik kilometrů do nejbližší restaurace. Zároveň je perfektní pro běžkařské nadšence, pro které je 50 km denně příjemné proklouznutí.  
 

Máte-li pohyb na běžkách rádi a ještě jste nebyli na Vysočině, přijeďte. Bude se Vám tu líbit. ;-)
                                                                                                                                                                                      
                                                                                                                                                       Jirka Š.

Výukový kurz běhu na lyžích 6. – 8. 1. 2017
Rádi bychom se podělili o naši pozitivní zkušenost s víkendovým běžkařským kurzem vedeným zkušenými instruktory z Vodák sportu. Kurz probíhal v běžkařské oblasti vysočiny v okolí Tří Studní. Ubytování zahrnuté v ceně kurzu bylo zajištěno přímo u Třech Studní v turistické chatě Duha. V našem termínu se účastnilo cca 25 lidí včetně dětí. Kurz probíhal od pátečního večera do nedělních odpoledních hodin.
V pátek večer proběhla instruktáž správného ošetřování skluznice lyží od mazání tuhými vosky, přes mazání klistru až po ošetřování parafinem. Vše bylo podrobně a srozumitelně vysvětleno včetně možnosti si všechno vlastnoručně vyzkoušet.　　
Druhý den dopoledne jsme byli rozděleni do třech výkonnostních skupin a každá měla vlastní školící program v terénu s přiděleným instruktorem. Dopolední blok ve skupině pokročilejších byl věnován nácviku správné motoriky, stabilitě na běžkách a poté již samotnému klasickému běžkování. Instruktor se skupině plně věnoval včetně individuálního přístupu, kdy se zaměřoval na detaily pohybů každého jedince. Všichni účastníci byli také natočeni na krátké video. Po obědové přestávce se pokračovalo v podobném duchu s nácvikem bruslení na běžkách. Večer bylo promítnuto video s běžkováním účastníků s komentářem instruktora.

V neděli jsme jeli na celodenní výlet se zastávkou na oběd. Opět jsme měli program rozdělen dle výkonnostních skupin a každá měla přidělena jednoho instruktora. Během cesty se instruktor snažil radit se správnou technikou běžkování. Opět se jednalo o individuální přístup, kdy každý účastník kurzu dostával konkrétní rady. Na závěr jsme si mohli zdarma vyzkoušet různé druhy lyží v nabídce od Vodák sportu.　

Sečteno a podtrženo. Vynikající zkušenost za přívětivou cenu. Instruktoři plně profesionální, příjemní, vždy ochotní pomoct, poradit. Kurz bychom doporučili jak úplným začátečníkům, tak mírně pokročilým, kteří by ale rádi zlepšili svou techniku běžkování. Účastníkům rozděleným do dvou výkonnostních skupin se vždy paralelně věnovali 2 instruktoři. Již v průběhu prvního dne se člověk začal zlepšovat a měl lepší pocit z běžkování. Hlavně se člověk dozví, co dělá špatně, jak by to měl dělat správně a je dál na něm, zdali bude poskytnuté rady trénovat při příležitostném běžkování. Pokud chcete přestat na běžkách chodit a místo toho začít běhat, tak je tento kurz přesně pro Vás.　

Děkujeme, Petr a Sylva H.

Muzeum nové generace a zámek Žďár nad Sázavou
Zažijte cestu, zažijte příběh!

Celý příběh se začal psát již v polovině 13. století, kdy mniši cisterciáci založili v hlubokých žďárských hvozdech zakladatelský klášter. Nový směr a dynamiku přineslo 18. století a působení opata Vejmluvy, který spolu se stavitelem Janem Blažejem Santini-Aichlem vdechl areálu nový život. Na jeho pokyn Santini vystavěl své vrcholné dílo, poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, který je památkou UNESCO.

Za josefínských reforem v roce 1784 byl klášter zrušen a postupně upravován na zámek.
V 90 letech 20. století byl žďárský zámek navrácen rodině Kinských.
Nyní cesta pokračuje vznikem nových expozic – Muzeu nové generace, které kombinuje imersivní a zážitkové prvky s exponáty zapůjčenými z významných českých institucí. Zažijte s námi jedinečnou atmosféru týkající se historie, života, tvořivosti a krásné žďárské přírody.

 
Areál bývalého cisterciáckého kláštera a dnešního zámku nabízí celoroční akce a aktivity pro širokou veřejnost. Navštivte Muzeum nové generace, prohlídkovou trasu Po stopách Santiniho či Barokní a Santiniho galerii. V okolí zámku jsou také dvě naučné stezky, které vám zprostředkují krásnou nenáročnou procházku v chráněné krajinné oblasti a unikátní výhledy na památku UNESCO – Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře.

Muzeum nové generace
Přízemí expozice je věnované cisterciáckému řádu a temnému středověku, první patro vám umožní pohled do krásného a barevného světa baroka.

Vstupte do temných hvozdů, kde nebojácní mniši vybudovali první klášter. Seznamte se s jedním dnem v životě mnicha či objevte krásu cisterciáckého umění. Poté se díky kaleidoskopu přesunete do období prosperity, rozkvětu umění, vědy a architektury, do období baroka. Seznámíte se s opatem Vejmluvou, výraznou osobností bývalého kláštera, potkáte geniálního architekta Jana Blažeje Santiniho či proniknete do matematických tajů Poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře.
Muzeum nové generace není jen muzeum, je to klíč k pochopení celého areálu bývalého kláštera a dnešního zámku ve Žďáru nad Sázavou. Po návštěvě máte v ruce všechny indicie ke své cestě!