slide-6 bezky-1 chata3 zima20174
preload image preload image

Výukové kurzy

 

promilovnikybile

 

logo eko

logo akceproskoly

Kontakt na rezervace, informace:
Irena Šťastná
tel.: 604 585 030

Kontakt na správce:
Hana Svobodová
tel.: 733 534 408

duha@vodak-sport.cz

studnkyKaždým rokem poslední sobotu v květnu probíhá již tradiční kulturní slavnost na Třech Studních a tou je Otevirání studánek Barborky a Vitulky. Podívejme se do historie této kulturní slavnosti.

Přírodní prameny bývaly v dávných dobách jediným zdrojem pitné vody. Zvláště po dlouhé a drsné zimě na Vysočině následovalo jarní čištění studní a studánek, někdy i s doprovodným obřadem. Ze skromných zápisů v kronikách a dobových periodikách je znám například popis „vylejvání“ nebo „vybírání“ pramenů. 

Podrobný popis obřadu jarního čištění studánek byl uveřejněn v měsíčníku „Od Trstenické stezky“ v roce 1926 řídícím učitelem Josefem Karlem z Vlčkova. V regionálním periodiku podrobně popsal průběh obřadu o posledním dnu v máji a zveřejnil i používané verše. Myšlenkovým podkladem obřadu je víra starých lidí, že „studně, potoky a rybníky musí být před létem vybrány, kdo studánku vyčistí přivodí si štěstí a kdo ji znečistí, volá na sebe neštěstí“. 

Jarní čištění studánek také symbolicky zahání zlé moci, nositele nemocí a tedy neštěstí. Mají je provádět svobodné a čisté dívky. Součástí obřadu byla říkadla, která pronášely družice i královna. Častěji se používal pojem královnička nebo králka. Zpravidla se jednalo o nejšikovnější místní dívku. 

Básník Miloslav Bureš měl ve velké úctě lidové tradice. Štěstěna vedla básníkovo snažení správným směrem. Snad se jednalo o shodu náhod, nebo o neuvěřitelné štěstí. Při jedné návštěvě poličského muzea v první polovině padesátých let dvacátého století se mu dostalo do ruky již dříve vzpomínané periodikum s článkem Josefa Karla o jarním čištění studánek. 

Popisovaný obyčej se Burešovi stal v roce 1954 na břehu rybníka Sykovce ve Třech Studních motivem a literárním podkladem k napsání básně „Píseň o studánce Rubínce“. 

Následujícího roku zaslal text básně svému rodáku a příteli z Poličky Bohuslavu Martinů do jihofrancouzské Nice s prosbou o zhudebnění. Mistr nadšeně odpověděl: „Vaše báseň o studánce se mně hluboce dotkla nejen proto, že máte rád Vysočinu, ale i proto že je krásná. Mnoho vzpomínek vyvolala - drahých …“. Bureš si byl jistě vědom toho, že Mistr má k tomuto kouzelnému koutu v srdci Vysočiny osobitý vztah. Vždyť na pozvání své žačky Vítězslavy zde strávil jedny prázdniny.

 Burešovy verše rozjitřily vzpomínky skladatele na rodnou Poličku, Vysočinu, Sykovec a Tři Studně, kterým skladbu dedikoval. Martinů text básně poněkud zkrátil a změnil název kantáty na Otvírání studánek. Vřelá a podmanivá hudba se setkala s nesmírným ohlasem. „Studánky“ začaly svou slavnou cestu prostřednictvím profesionálních i amatérských souborů a byly přijímány nadšeně doma stejně jako v zahraničí. 

Kantáta uvedla do povědomí krásný, ale dávno zapomenutý obřad při jarním čištění vodních zdrojů, podnítila péči o studánky a nejen na Vysočině vytvořila novou silnou folklorní tradici. 

K novodobým slavnostem jarního čištění studánek přispěl také film režiséra A.F.Šulce natáčený v roce 1956 v okolí Tří Studní, Fryšavy, Rokytna, Samotínské skály, ve stráni nad Daňkovicemi a u potoka na Kadově.

 

web kamera

online web kamera Tři Studně

On - line teploměr

Předpověď počasí

Copyright © 2011. All Rights Reserved.